Očkování a jiné kočkování.

Tak jsme dens byli naše ratolesti očkovat, což je vždy veliká zábava. Totiž pro vysvětlení: A) toto píše syn, matka je trochu mimo.. B) z mé matky by měli průkopníci očkování radost, protože podle ní je absolutně samospasitelné, zabírá dokonale na všechny nemoci atd. Ona sama je výborný zákazník pro doktory, každý rok se pravidelně nechává očkovat proti chřipce a vůbec jí nevadí fakt, že vakcína působí na dva nebo tři z desítek chřipkových kmenů. A co horšího, ona je takový ten typ, co je natolik přesvědčený, že má pravdu, že vlastní vůlí ohne realitu a ono jí to pak funguje. Ale zpět k těm kočkám, již nějakou dobu jí posedal hysterák, že bude potřeba znovu nechat naočkovat kočky. Prvně jí to začalo napadat asi tak týden před napadnutím prvního sněhu. Tehdy to ještě nevyšlo, musel jsem zůstat v práci až do večera. Klika. A pak bylo tak šílené počasí, že jí to na nějakou dobu přešlo. Ale někdy minulý týden vylovila ze schránky upozornění od veterináře, že se vaší kočičce končí očkovací doba. (To teď posílají, jde jim o kšeft) A hned bylo jasné, že dny domácího pokoje skončily. Celý následující týden nedala pokoj snad ani na půlden, neustále opakovala, že se musí jít do na veterinu očkovat kočky. A to, že je kočka tvor senzitivní a neklidu v rodině si všimne snad není potřeba zdůrazňovat. Takže klid a pohoda vlastně skončily už před týdnem, a od té doby atmosféra jen houstla. Až nakonec padla volba na úterní večer, jako období utrpení. (příště)