Zrzek je vybíravý. Nikdy nechce jíst maso, když mu je nakrájí syn. Celé roky kocoury obsluhuji sama, ale v poslední době jsem měla několikrát seminář v tak nemožnou ranní dobu, že jsem požádala syna o záskok. Vcelku se ani moc neksichtil, akle kdykoli servíroval maso, jedl jen Moureček, Zrzek se ošklíbal. (Obláček, jak známo, maso nejí vůbec, on je sušenkovej). Vrtalo mi hlavou, v čem za Zrzkova nelibost vězí. Syn nekouří, nezvyklý pach se tedy dal vyloučit. Krom toho, Mourek fóry nedělá, tak co za tím je? Dala jsem si tu práci s vědeckým pozorováním málem jako Mach a Šebestová, ale došlo mi to až poněkolikáté. Přitom je to velmi prosté! Synek chce být s prací hned hotov a krájí maso na daleko větší kusy, než já. Mourek to oddaně pocívá, dusí se a kulí oči, ale baští, protože syn je jeho modlou, kdysi mu v kotěcím věku zachránil život a Mourek je vděčný kocout. Zrzek takové vazby na toho nohatého uspěchaného mladíka nemá, dokonce mu v domácnosti ten podivný přírůstek vadí, on sám se totiž přistěhoval v době, kdy byl syn na studiích v cizině a tak úplně se na poměrně malém teritoriu nesžili. Takže Zrzek asi nevidí důvod, proč by se měl kvůli tomu lemplovi udusit, když nakonec přijde dvounohá maminka, polituje ho a nakrmí droboučkými kousky, jak je zvyklý.