Poznávám, že nastává opravdové jaro. Poznala bych to i se zavřenými okny a staženými roletami. Poznala bych to podle kocourů. Na jaře vždycky Zrzek honí Mourka. I tohle vyplývá z faktu, že Mourek, jakožto služebně starší, ale jemnější a mírumilovnější kocourek, chce mít svůj klid, uhýbá a nedovede plnit své vůdcovské povinnosti v plném rozsahu. A Zrzek to ví. Takže takové to "hups na záda" a "kous do ocasu" znamená v jeho interpretaci totéž co u politiků diplomatické prohlášení " ... a protože poslanec Opička tak úplně neobstál, dnes zde stojí nový kandidát..." A Zrzek se na tu kandidaturu přímo třese! Mourek ovšem o lidské diplomacii neví zhola nic a bere to klasicky po kocouřím, že vůdcem tlupy je vždy ten nejstarší. Takže u nás doma dochází ke konfliktům. Já je řeším házením bačkor a malých polštářků zásadně po zrzavém pronásledovateli. Mourovatý mi za ty zásahy není nijak povděčný, leckdy dokonce vyskočí za hlůavu mého křesla a nespokojeně vrčí, ale nezastaňte se pitomce, kterého by silnější protivník tak rád naprosto převálcoval! Ještě, že je tu Obláček. Ten je neutrální. Do kočičích sporů se neplete, mně vyskočí na klín a širokou tlamku s hustými licousy přiklání naléhavě k mým tvářím a čelu, jako by mně líbal. "No ještě mi dej pusinku, ještě," hladím mu pružně prohnutý hřbítek obě,a rukama a on blaženě vrní. V tu chvíli je mezi námi dokonalé souznění a pouto nejpevnější! To byste čubrněli na nádherná koťata, kdybych se po tom jeho něžňoučném
"políbení" proměnila v mladou perskou kočičku!