Mea culpa, mea maxima culpa, já se kaju, že jsem tak dlouho nevyprávěla o svých třech kočičích pokladech! Mělo se to ale tak, že jsem se s nimi odbatolila na dovolenou, potažmo na chalupu, kde internet k dispozici nemám. Ale že jsem se tam s nimi nenudila, to můžu každému garantovat! Příležitostně zde některé epizody z našeho venkovského života zvěčním. Snad nejpovedenější ale bylo, že mi tam fouknul Obláček. Už se vůbec nedivím, že jsem k němu přišla jako k nalezenci, patrně právě tak cíleně kdysi někomu zdrhnul. Já myslela, že se to venku nemůže stát. Kvůli kocourům i kvůli mouchám (přes-soused chová krávy a moc nerad čistí chlév) mám všude v oknech a dveřích rámy potažené králičím pletivem a záclonovinou a pečlivě zavírám. Jenomže jednou se chybička vloudila a nahoře v komoře jsem nechala dveře nezajištěné. A za nimi otevřené okno. Obláček si vyčíhnul chvíli v noci - a ráno byl pryč. Když jsem to zjistila, hrůza mne polila, zda nezdrhli i oba ostatní. Ale ne, těm se jaksi nechtělo. Zato Obláček byl opravdu v prachu. Nikde po domě ani v komoře ani na balkónu, který na ni navazuje. "No jasně, je to nízko, seskočil a už je kdovíkde," kvílela jsem v duchu. Vyhlédnu z balkonu - a kdo si to dole nesedí a nevzhlíží vzhůru jako nepovedený trubadúr! No samozřejmě, Obláček. Ucouraný, hladový, kožich perské kočky v úžasném nepořádku, ale zjevně šťastný. Protože se o kocoury bojím, dávno jsem snad všechny místní obyvatele seznámila s podobou svých chlupatých miláčků, cpouce jim před oči zvířecí album ve chvílích vhodných i nevhodných, aby ty chlupatce případně rozpoznali, nestříleli na ně, nezaháněli je a naopak je polapili a eskortovali nazpátek. A tak mi později v prodejně postupně spousta místních ženských hlásila, kde byl ten můj modrý frajer viděn. Byl to docela úctyhodný seznam. Zcela nepochybně si ale musel nejvíc užít, když se promenoval po dvorku báby Zemanové mezi slepicemi. Však také od té doby až do odjezdu za mnou brousil, podával mi střídavě obě přední tlapky a naléhavě kvílel
"Mňau, mňau, mňau," což mělo zaručeně znamenat :"Pusť mě zase ven!" Protože své kocoury opravdu miluji a předpokládám, že v bezpečí jsou pouze v domě pod mým dozorem, dovedla jsem tomu odolat jediným tvrdým slovem: "Nasrat!"