Tuesday, June 20, 2006

Já mám, jak už jsem uvedla několikrát, tři kocoury. Vedle ostatní péče mají samozřejmě i tu veterinární prevenci. Ale co čert nechce, doba přeočkování pro nás nastává právě v těchto dnech. Pan doktor je skvělý, s předstihem dokonce posílá koresponďák s upozorněním, abych nezapomněla. Což o to, v hlavě jsem tu povinnost udržela, ale to horko, horko k padnutí, které neslibuje, že brzo pomine. Naštěstí, středisko máme blízko, popadla jsem tedy navečer Zrzka a vyrazili jsme. Já říčná v letním, on ještě říčnější v kožichu. Přitom byl ve výhodě, byl nesen, já musela po svých. No, zmákli jsme to, pan doktor vyplnil účet a s úsměvem mi oznámil, že máme slevu, jelikož očkujeme tři, já blaženě poděkovala a on mne milostivě propustil, že mohu jít pro ty ostatní. No to byla podpásovka! Ta sleva platí jedině v tom případě, že očkujete všechny tři najednou. To je bezvadné, ale já nevlastním řidišák a tím pádem ani auto a najednou tři kocoury nepoberu, potažmo ani ty dva, kteří ještě scházeli do počtu. Takže jsem se doplazila domů, vyklopila z přepravky Zrzka, zahnala do ní Mourka a plazila se zpět na veterinu... a posléze holt jsem totéž zopakovala i s Obláčkem. Kocouři se mnou za to nemluví. A já tentokrát nemluvím s nimi, jsem úplně vyřízená!

0 Comments:

Post a Comment

<< Home