Mourek zmizel! To se občas stává, někam prostě zaleze a není. Jednou jsem někde četla, že když si v průměrně velkém bytě dovede kočka nalézt takovou skrýš, že ji člověk nenajde, je to důkaz její inteligence. Podle tohoto až dosud Mourek inteligenci neprokázal, našla jsem ho pokaždé. A že dovede mít velice důmysylné ukrývačky! Ostatní dva kocouři se nedovedou vypařit zdaleka tak fikaně, většinou dokonce zůstávají na viditelných místech, což mne těší, pořád mám přes ně přehled. No, Mourek je odmalička plachoučký a mizí rád, s tím už nic nenadělám. Ale kam se tentokrát uklidil??? Naštěstí jsem ho ráno viděla při krmení a od té doby nikdo z nás nevytáhl paty z bytu, jinak bych si snad myslela, že stačil zdrhnout! Vyhlásila jsem velké kočičí pátrání a hledali jsme ho všichni - marně! Byla to záhada, než jsem dostala nápad! Celé dopoledne jsem žehlila, vytahovala jsem zásoby prádla z veliké skříně v hale, různě jsem to v policích přerovnávala... Mourek už v té době jaksi nebyl, ale ??? Otevřela jsem skříň - a na první pohled nikde nic nápadného. Ovšem jeden nízký štůsek barevných ručníků byl maličko sesunutý na stranu, což mému detektivnímu čichu napovědělo, že jsem na správné stopě. Když jsem hmátla za hraničku ložních povlaků, nasahala jsem hladký kožich a kočičí jazýček mi olízl prsty. Vzápětí vykoukla hlavička a zlatavé oči se v ní vysloveně smály, jak mne Mourečk doběhl!