Meteorologové se tentokrát bohužel nemýlili, máme na krku zase další hnusnou zimu. V našem bytě není nijak zvlášť teplo. Za pár dnů bude lépe, až se stěny zahřejí, ale zatím jsme topili jen minimálně a ta kosa uhodila příliš náhle. Dokonce i okna, kterými nedávno dovnitř proudil teplý vzduch jsou sice pevně zavřená, ale i tak přes dvě vrstvy studená. U země je také chlad, vytáhla jsem kožešinové bačkory. Kocouři na tu proměnu zareagovali po svém. Postupně se vystřídali na parapetech všech oken a když se přesvědčili, že odevšad fičí zima, začali mi nemilostivými kukuči dávat najevo, že z toho viní mne. Vcelku jsem si z toho nic nedělala a čekala, až je to přejde. Ale ti šupáci se mnou dokonce odmítli spát v ložnici. Nemám tam topné těleso, teplo si pouštím ze sousední místnosti, na spaní to úplně dostačuje. Mně, kocourům ne. Láska k té dvounohé mámě, co je mazlí a dává jim papání nesahá zase tak daleko, aby kvůli ní omezovali své osobní pohodlí. Proč spát v nevyhřáté ložnici, když v pokoji na sedačkách blízko kamen je tak teploučko?!