Včera u nás byla po delší době na návštěve moje matka. Není to proto, že bychom si nějak vjely do drdolu, maminka je dáma vyššího věku a pendlovat někde v horku jí nesvědčí, sedí doma, čeká, co jí doneseme a čte zamilované romány(které ji také musí v knihovně vypůjčit někdo z rodiny). Ale včera přišla a jen ji přišel pozdravit Zrzek, ukázala na něj s odsouzením prstem: "Je moc tlustej!"No jo, je. MAea culpa. Ačkoli... copak za to, hrome můžu? Kdysi to u nás váhově docela šlo. Obláček, modrý peršan, měl přesně předpisovou váhu perských koček, totiž 4 kg. Šestiletý Mourek a dvouletý Zrzek to dotáhli svorně na 6 kg. živé váhy za kus. Jenomže jak věk šel, z mourka se zvolna stával ne už moc hltavý senior, zatímco Zrzek v plném vývoji sežral na co přišel. Dnes to probíhá tak, že Mourek dostane jako první, užere tak trochu aby přímo neumřel - a Zrzek se zatím činí a nahází do sebe všechno ostatní okolo. Nedat do misek dostatečné množství, to nejde, to by se na Mourka vůbec nedostalo. A zahnat Zrzka a nakrmit napřed Mourka odděleně, to už vůbec nejde. Mourek je nervní a ustavičně kouká po dveřích za které jsem Zrzka zavřela a když zrzavého pustím, on to tomu starci důkladne spočítá, ergo: pokusí se ho seřezat. Děj se vůle Matějova! Dávám do misek dost, Obláček váží pořád své 4 kila, Mourek lekce zeštíhlel na pět a Zrzek - no Zrzek je prostě tlustej!!!