Co by se vám vybavilo, kdyby před vámi někdo řekl "kocour na ořechách?" Pravděpodobně nějaká kulinářská specialita, která nemá s kocourem jako takovým vůbec nic společného. Popřípadě naopak nějaká drsná recese, jako byl jednu chvíli oblíbený fórek o pejskovi na kočičce: spíchneme párátky, pečeme na malém pekáčku, na oběd pozvema pana Srstku a paní Kubišovou. Ne, já to myslím docela jinak. Z chalupy jsme přivezli celý pytel ořechů. Ty ořechy nutně musí ještě proschnout, jinak zplesniví. Topíme wawkami, teoreticky tudíž není problém nasypat to množství do blízkosti topného tělesa a občas prohrábnout. No jo, zkuste si ale tohle se třemi diblickými kocoury, to bych měla ořechy v bytě úplně všude. Vymyslela jsem tudíž fintu: ze staré záclony jsem ušila obrovský pytel, položila ho ke kamnům, ořechy do něj nasypala a pytel jsem zavázala. Báječné, v řídké síťovině se mohly pohodlně sušit a přitom je žádná všetečná packa nikam neodpinká. Dnes ráno jsem se šla podívat, jak se ten můj vynález má. A na té hromadě - co byste mysleli -? ležel kocour Mourek a tvářil se, jako kdyby to byl ten nejpohodlnější polštář! Inu, škodu tím žádnou způsobit nemůže, tož ať si leží!